Dělená strava

Dělená strava přátelé, rozhodně není žádná dieta. Nejlépe by se snad dala charakterizovat jako dlouhodobá, no pravděpodobně doživotní, úprava jídelníčku.  Forem rozdělení stravy na různé skupiny je mnoho.
Jde tedy o rozdělení potravy podle rozlišných klíčů a kritérií do různých a různě početných skupin, které se buď navzájem nekombinují, nebo kombinují podle různých pravidel. A to je to oč tu běží.

Dělená strava – princip dělení
Princip, který si přiblížíme rozděluje potraviny do 3 skupin, a to podle odlišného způsobu zpracování v trávícím traktu. První skupinou můžeme nazvat jako bílkoviny, druhou jako sacharidy a třetí jako neutrální potraviny. Potraviny obsahující hodně bílkovin potřebují pro své úspěšné strávení velmi nízké pH, a tudíž hodně kyselé prostředí. U sacharidů je tomu přesně naopak. Ty vyžadují vysoké pH (tedy zásadité prostředí). Jakmile se obě látky tráví spolu, nedochází k jejich optimálnímu rozkladu a v průběhu postupu trávící trubicí může docházet k uvolňování látek ne zrovna optimálních pro fungování organismu. Třetí skupinou je tzv.neutrální skupina, kterou můžeme konzumovat buď samotnou, nebo ji kombinovat libovolně s oběma skupinami (patří sem především tuky a mléčné výrobky).

Pokud se jedná o střídání obou druhů potravin, většinou se uvádí pravidlo, že se celý den jí buď bílkoviny,nebo sacharidy a tyto dny by se měly víceméně střídat. Ti, kdo pochybují o principu této metody zase uvádějí, že když už rozdělovat, tak klidně stačí separovat pouze v rámci jednoho jídla (mezi jídly ovšem musí být významná pauza). Vše je nutno doplnit vyváženým a pravidelným pitným režimem.

Dělená strava – bílkovinné potraviny
Jedná se především o maso a masné výrobky. A to hlavně tepelně upravené. Můžeme použít téměř jakékoli druhy masa. Hlavně hovězí, telecí a skopové (ve formě pečení, řízků, mletých výrobků a bifteků). Ovšem dávejte si pozor a pokud možno se vyhýbejte vepřovému masu (a obecně tučnějším partiím). Pokud se týká úpravy masa, tak se nedoporučuje příprava v trojobalu (a to zejména kvůli strouhance, která patří do druhé skupiny).

Vhodné jsou pak dále všechny možné druhy drůbeže (pečená krůta, krůtí řízky a prsa, krůta na smetaně, kuře). Dále sem patří ryby (pozor, neuzené) a plody moře (losos, okoun, tuňák, makrela, sleď, pstruh, štika, platýs, garnáti, krabi, humr).

Z dalších potravin můžeme stručně jmenovat sójové výrobky, vejce, sýry do 50% tuku a také nízkotučné mléko a mléčné výrobky.

Co se týče nápojů doporučují se zejména ovocné čaje, ovocné víno, bílé a červené víno (hlavně suché – ve sladkém je podstatně více sacharidů) a šampaňské (také hlavně suché).

Patří sem i ovoce, ale pouze některé. Patří sem hlavně citrusy (pomeranč, grapefruit, citron), kyselá jablka a hrušky, broskve, meruňky, třešně, mnohé exotické ovoce (mango, papája, ananas) jahody, maliny… Stejně jako u vína platí, že čím sladší, tím méně se do této skupiny hodí (hlavně jablka a hrušky). Dále i povařená rajčata (i když se nejedná o ovoce – povařením se rajčata stávají mnohem kyselejší).

Dělená strava – sacharidové potraviny
Do této rozsáhlé skupiny patří hlavně celozrnné obilí (pšenice, žito, oves, ječmen, proso, sušená kukuřice a neloupaná rýže) a výrobky z něj (chléb a housky, koláč z celozrnné mouky, těstoviny, krupice – vše celozrnné)

Patří sem také některé druhy zeleniny (hlavně brambory a bramborový škrob,kadeřavá kapusta, cukrová kukuřice) a ovoce (jako např. banány, sladká jablka a hrušky, fíky, hroznové víno, datle). Také sušené ovoce (ovšem ne rozinky).

Z nápojů jsou to hlavně sladidla jako hustá ovocná šťáva a sirupy, a také pivo. No a pokud mluvíme o potravinách s vysokým obsahem sacharidů, tak nesmíme opomenout nejznámější cukerný koncentrát, a to sice med.

Patří sem také praktiky všechny luštěniny kromě sóji.

Rýže je problematická! Někdo ji sem počítá, někdo ne, ale pokud se vyhnete bílé rýži a vezmete si neloupanou, nemůžete nic moc zkazit.

Dělená strava – neutrální potraviny
Jsou v podstatě univerzální potraviny, které je možno konzumovat buď samostatně v rámci jednoho jídla, nebo v kombinaci s jednou z předchozích skupin.

Řadíme sem hlavně tuky a to především oleje lisované za studena (tzv. panenské - zejména slunečnicový a olivový) a neztužené margaríny a máslo.

Dále jsou na pořadu mléčné výrobky s obsahem tuku vyšším než 50%. Jde jednak o zakysané mléčné výrobky (jogurt, kysaná smetana, tvaroh, mléko, kefír – zde ale doporučujeme vše spíše nízkotučné), dále tučnější sýry (okolo 60% - smetanový, máslový, hermelín, mozzarella, Cottage, ricotta).

Z masných výrobků do této skupiny řadíme hlavně uzené výrobky (šunka a jiné uzeniny) a uzené ryby (makrela, pstruh, losos).

A základem je samozřejmě spousta zeleniny, kterou používáme především jako přílohy k předcházejícím 2 skupinám ( lilek, květák, zelené fazolky, brokolice, čínské, červené a bílé zelí, zelený hrášek a čerstvá kukuřice, okurky, česnek, kedluben, mrkev, paprika, feferonky, ředkvičky, ředkev, červená řepa, růžičková kapusta, červené zelí, kysané zelí, celer, špenát, čerstvá rajčata, bílé, kapusta, cuketa, cibule, hlávkový salát, ledový salát…).

Z dalších potravin jmenujme jen ve stručnosti ořechy (raději se vyhněte arašídům), koření a bylinky, houby, droždí, výhonky a klíčky, no a k pití bylinkové čaje.

Závěrem je nutno podotknout, že úspěšnost této metody je různými interprety vysvětlována jinak. Jedni mají za to, že úspěch tkví v tom, že nemícháme dohromady ty druhy potravin, které mají velmi rozdílné způsoby trávení. Obě potraviny tak mohou být stráveny beze zbytku a nedochází tak k dalšímu trávení v dalších částech trávící trubice (přičemž vznikají některé toxiny a jiné škodlivé látky). Jiní interpreti ovšem udávají, že lidský zažívací trakt dokáže dokonale zpracovat i takto rozdílné potraviny. Výhodu spatřují v tom, že si člověk reorganizuje jídelníček, sníží příjem energie (vtip je zejména v konzumaci velkého množství zeleniny – ta obsahuje hodně vlákniny, která naplní žaludek a dává tak pocit nasycení, ale přitom je nestravitelná a neznamená tak žádný energetický příjem). Tělo vlastně „hladoví bez pocitu hladu“, a tak spaluje vlastní rezervy.

I odpůrci tohoto stylu uznávají jednu věc. I když za normálních okolností lidské tělo nemá problémy se zpracováním různorodé potravy, může přesto tento druh stravování výrazně ulehčit a pomoci jedincům se zažívacími problémy. Tento způsob stravování Vás totiž donutí přemýšlet o tom, co jíte a kdy to jíte. Už to může v některých případech pomoci.

Ať už jste zastánci toho či onoho stanoviska, jedno se téhle metodě nemůže upřít, a to sice výsledky. I kdyby tato teorie neměla žádnou vědeckou hodnotu, donutí vás v průběhu sestavování jídelníčku zamyslet se nad příjmem a složením vaší dosavadní stravy (ruku na srdce, ta nebývá většinou nijak extrémně pestrá, ba naopak značně jednostranná).