Vegetariánství jako zdravý životní styl - I.

Vegetariánství – slovo, které v mnohých z nás budí určitý druh skepse. „Nejíst maso přeci není normální,“ říkají někteří masožravci, dostanou-li se do kontaktu s člověkem, který masu zrovna neholduje. Spousta masožroutů je také názoru, že člověk, který maso nejí, nemůže být zkrátka normální. Tento text vznikl pro všechny, kteří by se chtěli o tomto životním stylu dozvědět něco nového, popřípadě se poučit. Cílem tohoto textu není k vegetariánství nikoho přimět či od něj odradit, jedná se objektivní pohled na vegetariánství jako takové, snaha zachytit základní fakta a krédo vegetariánů a vyvrátit staré mýty.

Ze začátku by bylo určitě vhodné představit si všechny druhy a typy vegetariánské stravy. Když totiž o sobě někdo řekne, že je vegetariánem, znamená to, že je odpůrcem masových výrobků a nekonzumuje je. Tento typ odpůrců masa je po celém světě nejrozšířenější a nejznámější, správný název pro tento druh vegetariánství je však laktoovovegetariánsví.  Tato strava se však ještě dělí do dalších několika podskupin – ovovegetariánství, laktovegetariánstvín a veganství. Ovovegetariánství zahrnuje samozřejmě zákaz konzumace těl živočichů, k tomu se navíc přidává zákaz pití mléka a konzumace mléčných výrobků. U laktovegetariánství se místo mléka a mléčných výrobků nekonzumují vejce. Nejpřísnější je veganství, kde se nekonzumují žádné živočišné produkty, tedy ani mléko ani vejce. Existují i další typy odpůrců živočišné stravy, ale jejich počet je tak minimální, že rozepisovat se o nich nemá velký význam. Patří zde například frutariáni či vitariáni.

Patříte-li mezi masožrouty, určitě si pokládáte otázku, co vede některé jedince k tomu, aby měli odpor k masu.  Důvody jsou především dva, tím prvním je přesvědčení, tím druhým zdraví. Zde je velký rozpor mezi jedlíky masných výrobků a jejími odpůrci, kteří se mezi sebou dohadují především o tom, zda jíst maso je přirozené, či nikoliv. Vegetariáni tvrdí, že se lidé vyvinuli podobně jako další primáti,tedy aby jedli zejména vegetabilní potravu. Lidé mají stejnou či velmi podobnou stavbu zubů, kůže, žaludku, střev či nehtů jako zvířata, která se živí rostlinnou stravou. Nejčastější srovnání je s šimpanzi, kteří se živí především ovocem, listím, výhonky či semínky s termity. Jen několikrát do roka se stane, že šimpanz uloví nějaké zvíře, které roztrhá a jí syrové. Podobné srovnání je i s gorilami, kteří jsou prakticky stoprocentními vegany. Na argument, že se lidé živí masem po dlouhá tisíciletí vegetariáni odpovídají, že před dávnými lety si lidé díky své inteligenci vyrobili nástroje, jejichž pomocí byli schopní zvíře zabít, rozporcovat a ohřát pro lepší trávení. Jednalo se o jednoduchý způsob, jak získat energii a proteiny. Lidé se pak začali stěhovat, rozšiřovat se po planetě. Odpůrci masa tvrdí, že to, že lidé posledních milion let nejedli maso neznamená, že jsou k tomu dokonale přizpůsobení. Jeden z hlavních důvodů, proč vegetariáni nejí maso je také z velké části týrání zvířat. Mnoho zvířat po celém světě je silně utlačovaných, přechovávaných v malých klecích a v nevhodných podmínkách, ať už se jedná o ryby, slepice, krávy apod. Vegetariánství tedy prospívá k bojkotu velkých farem, kde skutečně dochází k týrání. Dalším důvodem může být velký negativní dopad na ekologickou situaci.