Marcelka: snažila jsem se zhubnout a přitom jsem byla hubená
Před časem jsme uveřejnili výzvu, abyste se podělili o své příběhy s hubnutím. A tady je jeden z nich, od Marcelky. Snažila se hubnout v pubertě, když to nepotřebovala a místo štíhlé linie má dnes vážné zdravotní problémy a stejně několik kil navíc.
Zdravím všechny. Čekala jsem, kdo se na výzvu redakce napsat svůj příběh o hubnutí (a tloustnutí :-) ozve jako první, protože jako první se mi do toho moc nechce. Ale pak jsem si řekla že je to vlastně jedno a tady je teda ten můj příběh.
Je mi 28 a vlastně až do 14 jsem s váhou neměla problémy. Když se dívám teď na fotky z té doby, vlastně jsem byla spíš hubená, ale to je v tom věku jednak normální a taky je asi normální, že jsem si jako hubená rozhodně nepřipadala.
No a potkala jsem kluka, který na jednom srazu řekl něco o tom, že jsem tlustá. Vlastně to řekl trochu jinak, ošklivěji, ale to je už teď jedno. Ze dne na den jsem přestala jíst a když jsem se třeba o víkendu před rodiči najedla (tomu neuniknete), běhala jsem po schodech našeho paneláku jako magor. Každý večer jsem si přeprala džíny, abych je neměla ani trochu vytahaný a byly hezky obtažený. Nesnesla jsem na sobě tlustější triko nebo mikinu, raději mě byla zima, než aby to vypadalo, že mám někde pás špeků.
Takhle jsem šílela asi dva roky a je fakt, že jsem si připadala sexy a taky jsem měla u kluků celkem úspěch. Znáte to :-) V šestnácti jsem znovu potkala toho kluka, co mi tenkrát řekl, že jsem tlustá. Vůbec se na mě nepamatoval, ale začal mě balit. Chodili jsme spolu dva měsíce a ukázalo se, že je to pitomec k pohledání.
Ale pořád jsem skoro nejedla a běhala po schodech a jak jsem mohla, tak jsem si v pokojíčku cvičila, sklapovačky, dřepy a třeba dokonce i kliky. Pak se mi jednou udělalo děsně zle a odvezli mě do špitálu. Nejdřív měli podezření, že jsem anorektička, ale to jsem fakt nebyla. Měla jsem v dost hrozným stavu žaludek a skoro nic jsem v něm neudržela.
Teď je spousta věcí, které nemůžu jíst. Pokud nejím pravidelně, okamžitě mě bolí žaludek. Nesmím kouřit a když piju alkohol tak vím, že mi po tom bude víc špatně, než obvykle.
V devatenácti jsem vážila přes sedmdesát a měla jsem chuť se nechat zavřít někam do kláštera, tak ošklivá jsem si připadala. Ve třiadvaceti jsem se trochu sebrala a zhubla deset kilo, ale stejně jsem pak už nebyla štíhlá. Pak jsem rok nabrala, další rok něco shodila a teď (je mi 28) mám asi 10 kilo přes mou ideální váhu. Ale mám konečně vedle sebe chlapa, který mi říká ať neblbnu. Vaří mi dietní a makrobiotickou stravu. Kolikrát si říkám, jak jsem byla hloupá, že jsem mohla dnes být štíhlá a mít žaludek v pořádku, kdybych tenkrát tak neblbnula.
Mládí a blbost. U mne to bylo dokonalá souhra. Tak ať máte víc štěstí i rozumu, než já.
Marcelka
(redakčně kráceno)
Komentáře
Poslat nový komentář