Potřebujete zhubnout? Jak na to, abyste za půl roku nezačínali znovu - část 3

MOTIVACE A ODHODLÁNÍ. Před pár lety si jistý pán podal v inzertních novinách inzerát tohoto znění: "Chcete zhubnout? Za 50 Kč poradím, jak na to." Skutečně, o zájemce neměl nouzi, vydělal takto nejednu tisícikorunu a všem poctivě odpověděl: "NEŽRAT A CVIČIT!" Našlo se pár jedinců, kteří tuto radu nerozchodili a soudní cestou vymáhali své peníze nazpět. Soud ovšem dal za pravdu onu vykutálkovi. On jim skutečně poradil, jak na to.

Ano. Nežrat a cvičit. Je to přece tak prosté. Ale když je to tak jednoduché, jak to, že je na světě tolik cvalíků? Henry Ford I. by nám odpověděl: "Je mnoho těch, co kapitulují a jen skutečně málo těch, co neuspějí." Zkusme se zamyslet nad příčinami selhání - resp. předčasnou kapitulací a návratu ke své dřívější žravosti s ještě větší vervou, abychom si tak vynahradili svá předchozí odříkání. Pokud v životě chceme něco dosáhnout - třeba shodit pár kilogramů - nesmí nám chybět motivace, odhodlání a víra v úspěch.

Motivace je skutečný důvod, proč chcete být štíhlá. To, že váš partner prohodí nějakou nepříjemnou poznámku o vaší zadnici (vy při pohledu na jeho vypouklé bříško svou odpověď taktně polknete), ještě není důvod. Ani to, že nedopnete úzké kalhoty, co jste nosila před rokem, ale nijak příliš nemáte potřebu se tím trápit, také není motivace - prostě si kupte o číslo větší. Motivací mohou být "ty prostě neodolatelné plavky s tangem co mají ve výloze", pokud se za pár týdnů chystáte na dovolenou a chcete být šik. Motivací může být i to, že máte až po krk těch dlouhých sukní co se vám motají kolem kotníků a chtěla byste si vykračovat raději v elegantní minisukni. Nebo když vyšlapete mírný kopeček a nemůžete popadnout dech... Každý z nás má svůj důvod, který má pro něj velkou váhu. Napište si jej - přesně popište svou motivaci, své pocity, které máte a ty, na které se těšíte až bude dílo dokonáno. Vzpomínáte, že svůj závazek jste si také psala. Proč? Žijeme v době, kdy "písemné slovo" má pro nás, a tedy i pro naše podvědomí, větší váhu, než to ústně dané.

Další významný prvek je odhodlání. S tím se úzce pojí soustředění, disciplína a vytrvalost. Co máte dělat pro to, abyste dosáhli svůj vysněný cíl, víte (přece nežrat a cvičit - proboha ne doslova, prostě změnit stravovací návyky a tomu přizpůsobit tělesné cvičení). Pokud není odhodlání, motivace nám sama nepomůže a víra v úspěch bude chybět úplně. Mějte na paměti PROČ toho chcete dosáhnout (zase se nám sem plete ta motivace) a když budete v "pokušení" udělat krok stranou ze svého závazku (no přiznejme si to, byl by to krok zpět!), tak se na chvíli zastavte. Když vám na návštěvě u známých nabídnou váš oblíbený dort - doporučuji si ho v mysli spojit s tukovými polštáři na těch vašich partiích, kde je nejhůře snášíte. Postavte si vaše povadlé kynoucí hýždě do přímé souvislosti s tímto tak dobře vypadajícím dortem - a ta souvislost tu nepochybně je! Jakmile si ale místo toho začnete vybavovat chuť svého oblíbeného mlsu - prohráli jste! Neodoláte a podlehnete vašim nejhříšnějším myšlenkám. Vyměnili jste pár minut blaženého pomlaskávání za hodiny výčitek a depresí; a dnů zbytečné dřiny.

Víra v úspěch, to je víra v sebe sama, ve vlastní schopnosti cílevědomého jednání. Nemůžete prožít život v pochybnostech a strachu z vlastního selhání. Kdo nic nezkusí, nic nezíská. Naučit se věřit v sebe sama, ve vlastní úspěch, přestat o sobě pochybovat, je skutečně nesmírně těžké. Zkuste začít tím, že si pod motivaci napíšete svůj poslední velký úspěch (může být klidně z úplně jiné oblasti života). Napište, jak moc obtížné pro vás bylo ho dosáhnout. A pak si vybavte ty pocity úspěchu, co jste tehdy prožívali, a i ty zapište. Kdykoliv vám přijde na mysl zlomek pochybnosti, zaplašte jej a nahraďte pozitivní myšlenkou. Nebojte se přijímat upřímně myšlené komplimenty s úsměvem.

Pokud to dokážete, skutečně jste udělali velký krok k úspěchu. V příštím pokračování půjdeme ještě více do hloubky - konečně se dostaneme k duševnímu cvičení, které je pro mnohé dosud celkem záhadou.