Výživové směry a systémy

Výživový systém  

Jednoduchá definice  

 +

-

Racionální výživa

Člověk je všežravec. Je třeba jíst od všeho trochu. Doporučuje potravinové doplňky. Směr není jasně definován.

---

Nevidím v tom žádný systém či přínos, pouze vědecky zaštítěnou běžnou konzumní a chaotickou stravu :-(

Dělená strava
Dr. H. Haye a další propagátoři  

Hlavní princip spočívá v odděleném konzumování  potravin s převažujícím obsahem bílkovin (proteinů) a sacharidů (uhlovodanů). To prý způsobuje trávicí potíže a další sekundární nepříznivé efekty.  

Je skutečně potřebné  vyvarovat se nevhodných kombinací potravin na talíři.  Dr. H. Haye varoval před překyselením organismu a doporučoval konzumovat hodně zásadotvorné zeleniny  

Pokud vím v dělené stravě se používají i prokazatelně nezdravé potraviny (cukr, maso, mléko, bílá mouka atd.) bez omezení, jen se jedí odděleně. Díky tomu jí nepovažuji za příliš přínosnou. 

Strava dle krevních skupin

Každá „krevní skupina“ snáší lépe určitou stravu a naopak některé potraviny snáší hůře (prý je to dáno historickým vývojem). Podle krevních skupin tedy existují čtyři typy strávníků: A, B, AB, 0. 

Pokus zahrnout do vysvětlení krevních skupin a stravovacích zvyklostí historický vývoj a životní styl jednotlivých období evoluce (sběrači, lovci apod.)  

Jedná se o systém, který skutečně člověka „vybičuje“ k výkonům, ale nedbá dlouhodobě na lidské zdraví. Používají se i prokazatelně nezdravé potraviny.  
„Rh faktor a i krevní skupinu lze stravou změnit“ (M. Kushi), jedná se o „obousměrnou“ silnici, v tu chvíli celá teorie ztrácí hlubší smysl a opodstatnění.  

Vegetariánství
v historii lidstva mnozí jednotlivci i skupiny  

Vynechání konzumace jakéhokoliv masa ze stravy. 
Vegetariánství je více druhů.
Často k němu vedou etické a filosofické důvody.

Odlehčení potravy, neboť maso skutečně organismus zatěžuje.  
Praktické přispění k ekologickým tématům.  

Běžný stravovací systém má svoji logiku a rovnováhu, vynechání pouze jedné komponenty (např. masa a nikoliv zároveň i cukru), může vést k nerovnováze. 
Stravu je třeba změnit více jako celek. Pokud se na to nedbá, i vegetariánství může být nezdravé a vést k nemocím.  

BIO – výživa
směr posledních několika desetiletí, reakce na konvenční metody  

Konzumovat maximum produktů v bio kvalitě, tj. pěstované v ekologickém zemědělství, které je k přírodě mnohem více přátelské než konvenční zemědělství  

Snížení konzumace chemických přísad v potravinách (herbicidy, pesticidy, zbytky antibiotik v mase, aditiva, barviva atd.)  
Podpora ekologických zemědělců.  

Bio může být i kokain nebo cigarety(!)
I přes minimalizaci chemie, může být biovýživa nevyvážená a nezdravá  
(konzumaci bio produktů je vhodné spojit s dalšími prvky zdravé a přírodní výživy, samotné Bio prostě nestačí).  

Veganství
propracovanější forma vegetariánství  

Strava, která vylučuje veškeré živočišné produkty tedy: maso, mléko a jeho produkty (sýry, jogurty, zmrzlinu…), vajíčka...  
Vegani se vyhýbají i aditivům živočišného původu (často i oděvům či obuvi z kůže)

Odlehčení potravy, neboť nadbytek živočišných produktů skutečně organismus zatěžuje.
Velmi praktické přispění k ekologickým tématům.  

Běžný stravovací systém má svoji logiku a rovnováhu, vynechání pouze živočišných produktů, může vést k energetické nerovnováze.  
Stravu je třeba změnit více jako celek. Pokud se na to nedbá, i veganství přes mnoho přínosů může vyvolat v těle nerovnováhu.  

Vitariánství
dr. K. Nolfiová
dr. N. Walker
W.A. Price
a mnozí jiní

Syrová strava – především rostlinného původu, často zahrnuje konzumaci syrových zeleninových a ovocných šťáv. Většinou snaha (cíl) stravovat se 100% syrovou stravou.  

Dostatek zeleniny a ovoce ve stravě, tzn. i vitamínů, minerálů, enzymů a éterů.  

Často se používají tropické plodiny v mírném pásmu (energetický chaos, ekologické zatížení, chemie)  
Syrová strava často neladí s celkovým životním stylem vitariána (tento typ stravy by podle mne měl být zasazen do jiných životních podmínek a potřeb člověka).

Makrobiotika
G. Oshawa
M. Kuschi
lektoři v ČR:  
J. Průchová
M. Dvořák
V. Strnadelová
J. Zerzán
...a mnozí další  

Strava založená především na obilí, luštěninách a zelenině z místa (pásma) ve kterém žijete. Doplněk je místní ovoce, ořechy, případně ryby. Vyloučení potravin nepřírodních, rafinovaných či jinak průmyslově  upravovaných.

Bere v potaz vaši osobní situaci (pohlaví, věk, konstituci, kondici, poměr fyzické i psychické zátěže, počasí, roční dobu, biorytmy obecně).  
Dbá mj. i na energetickou rovnováhu stravy (strava dle pěti prvků a dvou energií – jin a jang)  

Stále se jedná o systém, který má své hranice. 
Makrobiotika téměř aspiruje na to „nebýt systémem“ ale aplikovanými přírodními zákony v praxi. Pokud je takto chápána a praktikována, nedá se nic vytknout... to je ale podle mne možné pouze v přirozených podmínkách...