Zdravý životní styl je alfou a omegou hubnutí

Co je vlastně zdravý životní styl? Je to způsob života, který vyhovuje našemu tělu a jestliže se naše tělo cítí příjemně, má to příznivý vliv na naši psychiku a cítíme se dobře.
Někdo může namítnout, že nejlépe se cítí po dobré večeři uvelebený na gauči u televize s mísou chipsů nebo talířem koláčů. Je opravdu nutné denně poskakovat v tělocvičně nebo uběhnout 10 kilometrů na běhacím pásu? Určitě ne. 
Každý si musí najít rytmus, který vyhovuje jeho tělu. Poslouchejme svoje tělo, mějme ho rádi a neubližujme mu. Najděme si fyzické aktivity, které nás budou bavit.

Pamatujme si, že základem je přizpůsobit příjem energie výdeji, tzn. snězme tolik kalorií, kolik spotřebujeme. Je už dnes známá věc, že není důležité jen množství potravy, ale i její složení. Základním kamenem výživy jsou polysacharidy. Jsou to tzv. složené cukry, ze kterých si naše tělo bere energii. Další důležitou složkou jsou bílkoviny. Jsou to stavební kameny buněk našeho těla. Třetím důležitým prvkem výživy jsou tuky. A to nejen živočišné, ale také a hlavně rostlinné a rybí, které obsahují tzv. esenciální mastné kyseliny – takové, které si živočišný organismus nedokáže sám vyrobit, ale ke svému fungování je potřebuje. Musíme pamatovat na to, že energetická hodnota tuků je zhruba dvojnásobná ve srovnání se sacharidy nebo bílkovinami. Přestože jsme často varováni před škodlivým působením tuků na naše srdce a cévy, je nutné říci, že úplné odstranění tuků z potravy by po jisté době (spotřebování tělesných zásob) vedlo k chybění cholesterolu, který je základem pro tvorbu žlučových kyselin a pohlavních hormonů, poruchy trávení a menstruačního cyklu by na sebe nenechaly dlouho čekat. Navíc vitamíny A,D,E a K jsou rozpustné pouze v tucích a pokud tuky v potravě zcela chybí, je porušeno i vstřebávání těchto vitamínů. 
Jednoduché cukry jsou levný a rychlý zdroj energie – našemu tělu neublíží, musíme vědět, že tělo při potřebě energie sáhne nejdříve po nich. Základním jednoduchým cukrem je glukóza, součást sacharózy (řepného cukru). Glukóza je jediná forma cukru, která je transportována krví a využívána jako zdroj energie všemi buňkami organismu, kde je uložena ve formě glykogenu (živočišného škrobu). Protože tělo nesmí zůstat bez glukózy, ukládá si pohotovostní zásobu ve svalech a játrech pro chvíle, kdy jí není v potravě dostatek.

Důležité je přizpůsobit skladbu a množství potravy vynaložené fyzické námaze. Knedlíky, vepřová pečeně a zelí je výborný oběd, pokud se odpoledne chystáte lámat skály, rubat uhlí, nasekat na topení půlku stoletého dubu, ale ne pokud budete až do večera sedět u počítače. 
To si dejte raději plátek kuřecího masa, mísu zeleninového salátu a pár brambor. A kolik?
Přiměřeně. Zásadou je nesníst všechno, co je na talíři jenom proto, že to tam je, nebo proto, že nám to chutná. Během jídla se žaludeční stěna začne roztahovat a podrážděním tzv. bloudivého nervu je vyslán signál do mozku: Pozor! Brzy budu najedený. Zároveň spolu s trávicími enzymy je do trávicího ústrojí vylučován i hormon cholecystokinin, jeden z nejdůležitějších hormonů sytosti.Vstřebává se a krevní cestou se dostává do mozku, kde působí v centru sytosti. Zpráva je stejná jako v předchozím mechanismu: Už nejez, jsi sytý.
Problém je, že tyto mechanismy potřebují čas, aby mohly donést informaci. Proto jíme-li příliš rychle, zjistíme, že jsme se přejedli až když je talíř prázdný. Kromě toho polykáme potravu nedostatečně rozžvýkanou a natrávenou a koledujeme si o problémy se zažíváním.

Jak často bychom měli jíst? Jíme-li přiměřené množství kvalitní potravy, kromě tří hlavních jídel zařaďme do svého jídelníčku také dopolední a odpolední svačinu v podobě ovoce nebo zeleniny. Nevynechávejme snídani! Ranní jídlo nás nastartuje na celé dopoledne. A v kolik hodin bychom měli večeřet? Podle toho, kdy chodíme spát. Chodit do postele s plným žaludkem má za následek důsledné ukládání všeho, co jsme snědli v podobě tukových zásob.
Co ještě chybí? No samozřejmě – nápoje. Nejlepší je pít čistou vodu, občas minerálky, ovocné čaje. Kávu a čaj jen na chuť, nikoli jako nápoj. Každý den bychom měli přijmout asi dva a půl litru tekutiny, do kterého se počítá veškerá voda obsažená v potravinách. Prakticky to znamená, že musíme vypít nejméně 1,5 – 2 litry tekutin, v horkých dnech ještě více. Před každým jídlem bychom měli vypít sklenici čisté vody, protože pokud pijeme až po jídle, sníme více než potřebujeme, protože naše tělo částí potravin sytí nejen hlad, ale také žízeň.

Takže závěrem – jezme pomalu, jakmile máme pocit sytosti, zbytek klidně nechme na talíři. To, co sníme si řádně vychutnejme a nespojujme jídlo s žádnou jinou aktivitou, jako je např. sledováním televize, čtení, nebo dokonce práce. Nevynechávejme snídani, jezme pětkrát denně a poslední jídlo si dejme asi čtyři hodiny před spaním. Pamatujme nejen na množství, ale i kvalitu potravin. Jezme co nejvíce zeleniny, ovoce, libové maso, mléčné výrobky a celozrnné pečivo. A nezapomínejme na přiměřený pohyb. Mějme se rádi a naše tělo bude mít rádo nás.