Strachy a předsudky vůči zdravé výživě

Strach či předsudek

Základní předsudek: „Je jedno, co jíme“

• „Jídlo má minimální vliv na zdraví člověka“

• „Tělo všechno stráví, a  vyloučí co nepotřebuje“

• „Příčina nemocí je v genetice, počasí a virech :-)“

• "Znám lidi, co jedli nezdravě a dožili 80let a lidi co jedli zdravě a sportovali a zemřeli na rakovinu…“

• „Zdravá výživa je nesmysl, extremismus“

• “Nevěřím tomu, kdyby na tom něco bylo, lékaři by to již dávno věděli a hlásali by to“

- Získat informace, přestat mít dětský (a nezodpovědný) přístup k tělu. Není pravda že tělo vše nepotřebné vyloučí, tělo má své kapacity a za určitých podmínek neumí vše vykompenzovat bez následků! 
- Ztratit pár iluzí o dnešním systému lékařství, farmaceutických a potravinářských firmách, cenzuře informací, kontrole potravin… 
- Mnoho pokrokových lékařů na zdravotní účinky stravy již dávno upozorňuje, existuje stovky výzkumů, studií a pozitivních příkladů (kdo hledá najde). 
- Co se týče „zdravých osmdesátníků pojídajících neustále maso a žádnou zeleninu

Zažité názory ohledně masa:  

• „Bez masa to nejde, člověk je přirozeně masožravec“

• „Maso se jedlo vždycky“

Přesvědčení:  „Příčiny nemocí mají psychickou příčinu“ (jinými slovy : Je jedno co jíme)

• „Příčina nemoci je v psychické sféře“

• „Nemoci jsou  způsobeny  nesprávnými myšlenkami,  emocemi, stresem, narušenými vztahy apod.“

- Nemoc nemá nikdy pouze jednu příčinu. Oddělenost těla a psychiky a teorie jednostranného ovlivňování je omyl, procesy působí obousměrně. 
- Vlastní praxe spojená s návratem zdraví a pozitivních emocí, přesvědčí o propojenosti stravy, emocí a myšlenek nejlépe...

Strach, že si poškodím tělo:

• „Pokud nebudu jíst maso, nezískám některé bílkoviny, B12, železo nebo budu bez energie…“

• „Bez konzumace mléčných výrobků nebudu mít vápník, budou mi řídnout kosti, dostanu osteoporózu…“

• „Dojde k nedostatku některých stopových prvků, minerálů či vitamínů“

- Strach že si poškodíme tělo, je v jádru přirozená a zdravá obava, stačí s ní pouze zacházet správně. Dříve než začneme pronášet unáhlené soudy, doporučuji získat nezaujaté informace, přemýšlet samostatně.
- Pro stopové prvky, minerály a vitamíny v potravinách stačí jíst pestře. A pozor na veškeré výživové tabulky, různé zdroje (včetně mě) vyzdvihují určité potraviny a nezmiňují jiné!
- Přestat se bát a radši si vytvářet pozitivní obrazy o svém zdraví a těle, díky tomu začneme objevovat prospěšné informace, které nás povedou ke zdraví.

Strach z nedostatku  a též strach že umřu hlady
(hlubinný nevědomý strach, týká se většiny z nás)

•  „Základ výživy je maso, to umožňuje přežití“

• „Budu podvyživený, protože (v podvědomí mám uloženo): zdravá výživa = nedostatečná výživa“

• „Nechci se už nikdy omezovat, můžu si dopřát „cokoliv“, tak  proč bych jedl klíčky a proso?“

•  „Nebudu-li jíst maso, mléko, vejce a cukr… co tedy budu jíst?“

- Pracovat s pocitem nedostatku, najít jeho skutečnou příčinu (často je v psychické sféře a jídlo je pouze jeho symbolickým vyjádřením).
- Je možné, že někdo zažil skutečně hlad. Pak je třeba si uvědomit, že zdravá výživa nerovná se hladovět. 
- Je též možné, že se jedné o „geneticko – morfickou“ informaci předanou našimi předky, kteří skutečný hlad zažili (války, hladomory, chudoba apod.) a možná, že navíc maso bylo pro ně symbolem dostatku. I s tím se dá pracovat.
- Ve všech případech je možné přehodnotit i vnitřní přístup k hladovění a půstu.
- Dále je třeba získat informace a zkušenost toho, co všechno se dá jíst, jak může být strava pestrá.

Sociální strach, že budu-li jíst jinak, nebudou mě mít rádi, uznávat mě, spolupracovat, spolužít…

• „Nezapadnu do kolektivu – pracovního, party přátel… budu za podivína, budou se mě stranit, vysmívat se mi, odsuzovat mě, pomlouvat mě“

• „Rodiče to nepřijmou – budu černou ovcí rodiny, budou mi říkat, že se vyděluji, budou mi to komplikovat s dětmi, krmit je čím nechci – budu s nimi muset „bojovat“ a pak mě nebudou mít rádi za to, že odmítám jejich jídlo, pomoc atd.“

• „Partner a děti to se mnou nebudou chtít jíst, bude nás to rozdělovat“

Rezignovaný přístup – "Všechno je jedno"

• „Nemá to cenu, kvalitní potrava stejně neexistuje – všechno je kontaminované, všechno je otrávené, všechno je již geneticky manipulované…“

- Častěji se jedná spíše o výmluvu a pohodlnost než o hlubinný pesimismus. 
- Možná že kvalitní strava neexistuje, vždy je ale třeba rozlišovat mezi lepší a horší alternativou, nevidět pouze černobíle. Dotknout se reality, získat informace, trochu se snažit a nerezignovat na život – to umí totiž každý :-)

Strach a odpor z omezení a zákazů („daných tzv. zdravou výživou“)

• „Nesnáším, když něco musím jíst a něco nesmím jíst“

• „ Potkal jsem lidi co „zdravě jedli“ a byli to nepříjemní dogmatici… takhle nechci skončit“

• „Mám špatné zkušenosti s tím, že mi někdo (rodiče, prarodiče apod.) nutil nějaké jídlo, proto nesnáším omezení“

- Zdravě jíst neznamená sama sebe „znásilňovat“ a nutit se do nějaké šablony.
- To, že to někdo dělá tzv. zdravou výživu dogmaticky, neznamená, že ho musíme následovat. Je přeci možné jít svojí cestou. 
- Pokud máte špatné zkušenosti například z dětství, je třeba pracovat na psychickém aspektu toho zážitku a případně nezačínat s neoblíbenými, v minulosti vnucovanými (tedy na negativní pocit navázanými) jídly.
- Každý stravovací systém, aby by nám byl užitečný, je třeba upravit pro  vlastní konstituci a kondici

Strach a nechuť z přehlcení (informacemi a následným pocitem zodpovědnosti či viny)

• „Já nechci radši nic vědět“

• „Radši mi to neříkejte to bych musel změnit úplně všechno“

• „Já se nezměním – starého psa novým kouskům, nenaučíš“

- Pokud někdo nechce nic vědět, nic se nedozví :-) 
- Je umění se rozhodnout, zda zůstanu v oblasti stravování u návyku nebo se budu dál učit a rozvíjet a díky tomu budu mít možnost volby
- Všichni jsou schopni se změnit a vyvíjet, pokud si to dovolí. Za neochotou růst mohou být hlubší příčiny, ty je možné odhalit.

Strach, že to bude brát moc energie, času a peněz...

• "Zdravá výživa je správná věc,
  ALE já na to nemám vůli
  ALE já na to nemám čas
  ALE já na to nemám tolik peněz
  ALE já nemám dostatečnou podporu…“

• „Teď by  to teď příliš zatěžovalo… možná se k tomu dostanu později“